ROZMLUVA S JEŽÍŠEM

Ježíš pravil: Není nutné mnoho vědět, aby ses mi líbil. Stačí, že mne miluješ, velmi miluješ. Takže zde se mnou mluv tak, jako bys mluvil s tvým nejlepším přítelem.

Chceš mě za někoho o něco poprosit?

Řekni mi jeho jméno a potom mi pověz, co chceš, abych teď pro něho udělal. Vypros si mnoho – neváhej prosit. Mluv ke mně jednoduše a upřímně o chudých, které chceš utěšovat, o nemocných, které vidíš trpět, o zbloudilých, které toužíš vrátit na správnou cestu. Řekni mi o každém alespoň slovo.

A potřebuješ nějakou milost pro sebe?

Jestli chceš, napiš mi něco jako listinu se vším, co potřebuješ. Přijď, přečti ji v mé přítomnosti. Řekni mi otevřeně, že jsi snad pyšný, sobecký, nestálý, nedbalý… a potom mne popros, abych ti přišel na pomoc, zbavit se toho všeho s větším nebo menším úsilím, tak jak chceš. Nestyď se. Je mnoho spravedlivých, mnoho svatých v nebi, kteří měli přesně stejné chyby. Ale oni se pokorně modlili… a později se od hříchů osvobodili. A neváhej také prosit o své zdraví, jakož i o šťastné dokončení studií, své práce, obchodů. Vše to ti mohu dát a tobě dám, a přeji si, abys mě o to prosil, jestliže to není proti tvojí svatosti, ale pro ni a její podporu. Co potřebuješ zrovna dnes? Co pro tebe mohu udělat? Kdybys věděl, jak moc si přeji ti pomoci!

Máš právě nějaký plán?

Vyprávěj mi ho. Čím se zabýváš? Na co myslíš? Co si přeješ? Co mohu udělat pro tvého bratra, co pro tvoji sestru, pro tvé přátele, pro tvou dinu, pro tvé představené? Co pro ně chceš udělat, co chceš udělat pro tvé bližní? A co já? Nepřeješ si, abych byl veleben? Nechtěl bys udělat také něco pro mne? Něco dobrého pro své přátele, které máš velmi rád, a kteří možná žijí bez myšlenky na mne? Řekni mi: Co budí dnes hlavně tvoji pozornost? Co si toužebně přeješ? Co děláš pro to, abys toho docílil? Řekni mi to, když se ti něco nepovede, a já ti povím důvod tvého neúspěchu. Nechceš si mne získat pro sebe? Jsem Pán srdcí, a s mírným násilím je přivedu tam, kam chci, aniž bych rušil jejich volnost.

Cítíš se snad smutný nebo máš špatnou náladu?

Pověz mi ve všech detailech, proč jsi smutný? Kdo tě zranil? Kdo urazil tvou sebelásku? Kdo tebou opovrhoval? Řekni mi všechno, a brzy se dostaneš tak daleko, že mi řekneš, že podle mého příkladu všechno odpouštíš, všechno zapomeneš. Jako odplatu přijmeš moje utěšující požehnání. Máš strach? Cítíš ve své duši neurčitou zádumčivost, která je sice neoprávněná, ale přesto ti nepřestává rozdírat srdce? Vrhni se mé Prozřetelnosti do rukou. Jsem u tebe, na tvé straně. Vidím všechno, slyším všechno, a ani na okamžik tě neopustím. Cítíš odpor u lidí, kteří tě dříve měli rádi, kteří tě teď opustili, na tebe zapomněli a oddálili se od tebe, a to bez nejmenšího důvodu? Pros za ně, a já je přivedu zpět na tvou stranu, jestliže nebudou překážkou na cestě k tvé svatosti.

Nechceš mi sdělit nějakou radost?

Proč se mi nesvěříš, jsem přece tvůj přítel. Pověz mi, co od poslední návštěvy u mne utěšilo tvoje srdce, co tě přivedlo k smíchu? Třeba jsi zažil příjemné překvapení. Možná, že jsi obdržel radostnou zprávu, dopis znamení náklonnosti. Možná, že jsi překonal nějakou těžkost, a dostal se z beznadějné situace. To vše je moje zásluha. Jednoduše řekni mně: Děkuji, můj Otče.

Nechceš mi něco slíbit?

Čtu si v hlubině tvého srdce. Člověk se dá lehce oklamat, ale Bůh ne. Takže se mnou mluv zcela upřímně. Rozhodl jsi se už nehřešit? Zříci se toho předmětu, který ti škodí? Už nečíst knihu, která dráždila tvou představivost? Nestýkat se s kamarádem, člověkem, který zmátl mír tvé duše? Budeš k tomu jinému člověku, na kterého ses dosud díval jako na nepřítele, a který s tebou opovrhl, zase mírný a laskavý, ochotný? Dobře, běž zase zpět ke svému obvyklému zaměstnání, ke své práci, ke své rodině, ke svému studiu. Ale nezapomeň na tu čtvrthodinku, kterou jsme tu spolu strávili. Zachovej si pokud možno mlčení, skromnost, vnitřní soustředění a lásku k bližnímu. Miluj mou Matku, která je také Matkou tvojí. A přijď zase se srdcem, které je ještě více naplněno láskou a které se ještě více obětovalo mému Duchu. Potom najdeš v mém srdci každý den novou lásku, nové dobrodiní, novou útěchu!

A teď se pomodli:

Duše Kristova, posvěť mne. Tělo Kristovo, uzdrav mne. Krvi Kristova, opoj mne. Vodo z boku Kristova, omyj mne. Umučení Kristovo, posilni mne. Ó dobrý Ježíši, vyslyš mne. Do svých ran, ukryj mne. Nedopusť, abych se od tebe odloučil. Od nepřítele zlého uchraň mne. V hodině smrti navštiv mne. Přikaž mi příti k tobě, abych tě se všemi svatými chválil, na věky věků. Amen

Text: Antonius Maria Claret (1807-1870) - biskup